Zítra si připomeneme 102. výročí vzniku samostatného Československa. Připomeneme si osudy našich předků, kteří myšlence vlastního státu obětovali své pohodlí a často doslova své vlastní životy. Připomeneme si hrdinství našich legionářů, jejichž prestiž přesvědčila mocnosti, aby se zřízením dalšího státu uprostřed Evropy souhlasily, Připomeneme si morální kredit a diplomatické schopnosti Tomáše Garrigua Masaryka i jeho kolegů, kteří společný stát Čechů a Slováků nakonec prosadili.
Odkaz našich krajanů ukazuje, že láska k vlasti a k národu rozhodně nejsou prázdnými slovy. Mají trvalou platnost. A s nimi také hrdinství, solidarita a sounáležitost, víra ve vlastní schopnosti i týmový duch. Jen díky těmto vlastnostem se naši předkové dokázali vypořádat s mimořádně složitými situacemi, obstát v prostředí, které jim nebylo přátelsky nakloněno, a vzít svůj osud do vlastních rukou.
Letošní oslavy budou jiné, než jsme byli zvyklí. Nutí nás k tomu aktuální situace. Vznik novodobého samostatného státu si budeme více připomínat v rodinném kruhu. O to více se znovu zamýšlejme nad hodnotami, které naši zemi formovaly a které jsem zmínil. A až skončí současná omezení, vraťme se do běžného života s vědomím, že jsou stále důležité. Budeme pak nepochybně náročnější jak sami k sobě, tak i k lidem, kteří tento stát vedou a reprezentují jej. Myslím, že si to všichni zasloužíme.
